CZ

Poslední říjnový vítr profukoval nástupištěm malé stanice Malá Lhota a přinášel s sebou vůni mokrého

— Tak co bude? Buď podepíšeš prodej zahrady, a jedeme dál. Nebo se sbal, zařval Martin. Seděl v kuchyni

Vešel jsem do bytu rodičů v té staré činžovní vile na Veveří a hned mi bylo jasné, že se chystá něco

Seděly na terase kavárny přímo u vody. Lipenské jezero se třpytilo jako plech, slunce pálilo do dřevěného

Matěj prudce otevřel dveře a v předsíni rovnou zmáčkl vypínač. Světlo na verandě za oknem zhaslo.

Poslední součástku jsem dal cizinci v bouřce, i když neměl ani korunu. O měsíc později přijelo dvanáct

Telefon zavrněl ve 3:04. Ani ne tak hlasitě, aby to probudilo celý dům na kraji Roztok. Jen tak akorát

Položila hrnek na stůl tak prudce, že čaj přetekl přes okraj a rozlil se po ubruse. Pak řekla úplně klidně

Markéta Nováková nikdy nechápala, jak její matka, kdysi uznávaná klavíristka, mohla takhle ztroskotat.

Pohřeb skončil a déšť ustal přesně ve chvíli, kdy poslední smuteční host zmizel za rohem krematoria.