Riitta Virtanen laski paperinsa Kari Laitisen työpöydälle. Takana ikkunassa marraskuinen Tampere näytti
Jeg ga bort hunden på en tirsdag. Husker det var tirsdag fordi søppelbilen kom akkurat idet jeg satte
Před rokem a půl bych se tomu upřímně smál. Je půlka listopadu, stojím na parkovišti před Kauflandem
Tiina halusi koiran heti, kun näki ilmoituksen. Pentuja jäänyt pakettiauton alle, emä kuollut, kolme selvisi.
Ліда висипала рештки собачого корму в пакет і зав’язала тугим вузлом. Руки тремтіли — чи то з полегшенням
„Evo, sedněte si, prosím.“ Radek Novotný odsunul štos papírů a opřel se v koženém křesle. Oknem za ním
Pappkruset mitt hadde laget en fuktig ring på møbelskapet. Jeg hadde plassert meg bakerst i rommet, der
Karjalanpaisti porisi liedellä ja höyry teki keittiön ikkunaan ohuen kalvon, jonka läpi näkyi vain lumihiutaleiden
Magda stała przy kuchennym blacie i mieszała zupę ogórkową. Bulgotała leniwie, a ona widziała, jak drobiny
V sedmačtyřiceti mi doktor oznámil, že čekám holčičku. Tomáš beze slova odešel z kuchyně a já myslela