CZ
08
Devět let věrnosti
Jmenuji se Hana Kadlecová, jedenáct let vedu útulek na okraji Pardubic, kousek za tratí, tam co končí
CZ
017
Poslední tabulka, poslední kus
Telefon zavibroval na kraji linky přesně ve chvíli, kdy Radka nalévala vývar do plastové dózy na zmrazení.
CZ
019
Poslední kus sebe sama
Vanilkovou svíčku koupila v Sapě, na tržnici, kde prodávají svíčky po dvaceti korunách vedle balíčků kávy.
CZ
023
Poutko na botě
Milada postavila na stůl dvě skleničky, do třetiny naplněné rybízovou pálenkou, a sedla si naproti sestře.
CZ
023
Tatínku, my tě známe
Na podzim roku 2009 dokončoval Roman zakázku v jedné staré vile v Brně-Žabovřeskách. Byl vyučený truhlář
CZ
034
Už dost, mami! Tohle srovnávání s Danou si nechám líbit naposledy
Seděli jsme u nedělního oběda, v kuchyni provoněné kmínem a majoránkou. Matěj krájel maso, malá Amálka
CZ
037
Když se zestárlý zrádce doplazil zpátky, rozesmála jsem se
Hana vytáhla z kapsy jeho bundy účtenku ze zlatnictví. Nehrabala se schválně — hledala klíče od auta
CZ
017
Když se bývalý vrací s kufrem
Zazvonil zvonek, zrovna když jsem dolévala vodu do rychlovarné konvice. Na lince leželo rozbalené kynuté
CZ
017
Osmsetpadesát tisíc korun
Tuhle částku mi Tomáš řekl, když jsme seděli u mě v kuchyni. „Mami, ten rozdíl je tak osm set padesát tisíc.
CZ
027
Do odletu zbývalo třicet sedm hodin
Jana právě skládala letní šaty do kufru, když se ve dveřích ložnice objevil Petr. Měl na sobě vytahané